Více než 46 % respondentů průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK), která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, zažilo v posledních několika měsících obavy o svou finanční situaci. Tyto obavy pociťovaly více ženy (50 %), než dotazovaní muži (43 %).

Obavy o finanční situaci jsou nejčastěji spojovány se situací, kdy mají lidé vyšší výdaje než příjmy (54 % dotázaných), hned následně ovšem respondenti uvádějí riziko ztráty zaměstnání (33 %). Riziko nedostatku financí, spojené se ztrátou zaměstnání, přitom velmi podobně vnímají ženy (33 %) i muži (34 %). „Kromě ztráty práce může mít nejistá finanční situace také řadu dalších objektivních příčin. Více než 14 % respondentů našeho průzkumu vnímá jako zásadní riziko zhoršení zdravotního stavu a 13 % se obává snížení mzdy,“ doplňuje Markéta Fixová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

Největší obavy ze zhoršení své finanční situace v souvislosti se ztrátou zaměstnání mají obyvatelé Ústeckého kraje (55 %) a obecně pak lidé vyučení (38 %) a žijící ve městech s 20 000 až 100 000 obyvateli (38 %). Riziko ztráty práce vnímají nejméně respondenti z Královéhradeckého kraje (21 %), lidé se základním vzděláním (25 %) a z měst s 5 000 až 20 000 obyvateli (28 %). Úroveň obav ze ztráty zaměstnání kopíruje míru nezaměstnanosti i podíl lidí s dluhem v rámci regionů České republiky. Například v ústeckém regionu mají lidé nejen největší obavy ze zhoršení své finanční situace spojené se ztrátou zaměstnaní, ale také je zde nejvyšší míra nezaměstnanosti v ČR (8,8 %) a současně zde žije nejvíce lidí s dluhem (bezmála 11,9 % ze všech dlužníků). Analogicky, Královéhradecký kraj má nejen velmi nízkou nezaměstnanost (4,2 %), ale také zde žije málo zadlužených lidí (3,6 %).

Příspěvky v nezaměstnanosti na splátky dluhů nestačí

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zůstává samostatně žijícímu příjemci příspěvku v nezaměstnanosti po zaplacení nájmu disponibilní příjem zhruba 3 400 korun. Průměrnou půjčku ve výši 27 000 Kč (dle interních statistik společnosti KRUK za rok 2015), by nezaměstnaný dlužník, při využití celého svého disponibilního příjmu, splácel celých 8 měsíců. Disponibilní příjem samostatně žijícího člověka, pracujícího za minimální mzdu (9 900 korun), je přibližně 7 000 korun. Průměrnou výši dluhu by tedy, při plném využití disponibilního příjmu, splatil za 4 měsíce.

Kroky z finanční nejistoty

Základním způsobem prevence před neschopností splácet závazky v případě nečekaných situací je průběžná tvorba finanční rezervy ve výši alespoň tříměsíčního platu. Pokud jsou rezervy vyčerpány a příjmy dlužníka nestačí na měsíční splátky, lze podniknout následující kroky:

–      Dojednat s věřitelem snížení (alespoň přechodné) měsíčních splátek úvěru.

–      S pomocí odborníků konsolidovat více dluhů do jediné půjčky s přijatelnými splátkami.

–      Prodej majetku.

„Možnost ztráty zaměstnání či jiného druhu hlavního příjmu je pro osoby s půjčkou obrovským rizikem, proti kterému se lze chránit pouze průběžným vytvářením finanční rezervy. V případě, kdy opravdu dojde k výpadku příjmů a zadlužená osoba ví, že v následujících měsících nebude schopný hradit plnou výši splátek, je třeba, aby kontaktoval věřitele a společně s ním našel řešení schůdné pro obě strany,“ vysvětluje Markéta Fixová.

Sdílej:
  • Facebook
  • Google Bookmarks
  • Bookmarky.cz
  • Jaggni to!
  • Linkuj.cz!
  • MojeLinky.sk
  • MySpace
  • Pozrisi.sk
  • Top Články.cz
  • Twitter