Používání bezpečnostních pásů stále není pro řidiče aut a spolujezdce samozřejmostí. Přitom jejich použití snižuje až o 50 % možnost fatálního zranění u řidiče a spolujezdce, u cestujících na zadních sedačkách dokonce až o 75 %. Vyplývá to ze statistik Světové zdravotnické organizace. U malých pasažérů ale může použití klasického bezpečnostního pásu spíše uškodit.

Desetikilové dítě se při nárazu mění v třísetkilovou činku

Bezpečnostní pásy a airbagy se řadí do kategorie pasivní bezpečnosti. Díky nim se především snižuje rychlost nárazu hlavy a hrudníku. V dnešní době se objevují i tzv. inteligentní airbagy, které jsou schopné regulovat rychlost a objem naplnění podle síly nárazu auta. Nafukují se většinou již při nárazu ve třicetikilometrové rychlosti. Specifickou oblast pak představuje převážení malých pasažérů. Standardní bezpečnostní pásy jsou pro děti menší než metr padesát vysoce nevhodné, protože je můžou uškrtit. Existují speciální redukce na pásy určené přímo pro dětské pasažéry. „Rodiče by pak za žádných okolností neměli převážet dítě, byť jen na krátké vzdálenosti, ve vlastních rukou. Při nárazu se totiž rychlosti sčítají a k udržení desetikilogramového dítěte při padesátikilometrové rychlosti by bylo potřeba vyvinout sílu jako při vzpírání třísetkilové činky. V případě připoutání jedním pásem společně s dospělým pak hrozí rozdrcení dítěte vlastní vahou,“ popsal zásady správného přepravování dětí výhradní distributor dětských autosedaček a kočárků Neonato Lukáš Fiala.

Děti bývají častou příčinou dopravních nehod

Existují potvrzené rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost dopravní nehody. Společným jmenovatelem je individualita každého člověka, která mimo jiné zahrnuje i odbornou a zdravotní způsobilost. Důležitým faktorem je ale také přítomnost malých spolujezdců v autě, která může narušovat řidičovu koncentraci. „K řízení potřebuje řidič absolutní klid, aby mohl okamžitě reagovat na nečekané situace na silnici. Rodiče by proto měli své ratolesti co nejdříve naučit, aby seděly klidně a nikam nepřelézaly. Během jízdy by neměly ani jíst a pít, proto je lepší při delších cestách dělat častější přestávky,“ radí Lukáš Fiala.

Dalším rizikovým faktorem je rychlost jízdy. S každým kilometrem v hodině, o který se pohybujeme v autě rychleji, roste o 3 % riziko nehody končící zraněním. Při rychlosti 80 kilometrů v hodině je tedy dvacetkrát větší pravděpodobnost zranění než při jízdě 30 kilometrů za hodinu.

Autonehoda při padesátikilometrové rychlosti = pád ze čtvrtého patra

Během loňského roku vyšetřovala policie v České republice více než 93 tisíc nehod, při kterých zemřelo 660 lidí. Nejčastější příčinou autonehod byl nesprávný způsob jízdy. Kvůli němu také zemřelo nejvíce lidí, konkrétně více než 250 pasažérů. Dle zákona o pozemních komunikacích musí být všichni cestující v autě připoutaní. Pokud tak neučiní, mnohonásobně zvyšují riziko zranění při nehodě. Mezi nejčastější patří poranění hlavy s následným bezvědomím, poranění hrudníku či pánve a rozvinutý šok, vnitřní zranění břicha, poranění páteře či zlomeniny a polytraumata v době těhotenství. Už při padesátikilometrové rychlosti je lebka vystavena stejnému nárazu jako při pádu ze čtvrtého patra. Následná mozkolebeční poranění bývají často smrtelná. Řidič má proto povinnost domýšlet důsledky možné autonehody, předcházet jí a před jízdou poučit přepravované osoby o nutnosti připoutání bezpečnostním pásem.

Sdílej:
  • Facebook
  • Google Bookmarks
  • Bookmarky.cz
  • Jaggni to!
  • Linkuj.cz!
  • MojeLinky.sk
  • MySpace
  • Pozrisi.sk
  • Top Články.cz
  • Twitter