Mezinárodní průzkum magazínu Journal of Green Building odhalil, že až 90 % škod na životním prostředí mají na svědomí budovy.

U obytných domů bývá velkým problémem střecha, která může vlivem nedostatečné izolace navyšovat náklady na vytápění až o 11 %. Při výstavbě či rekonstrukci střechy proto musejí majitelé objektů zajistit dodržování přísných požadavků na použité materiály a stavební procesy, které jsou v souladu s ekologií.

Podle studie, kterou zpracovala organizace The World Business Council for Sustainable Developement, se budovy podílejí až ze 40 % na spotřebě celkové světové energie, protože vytvářejí podstatně více emisí oxidu uhličitého než například dopravní odvětví. Podle Českého statistického úřadu stojí v tuzemsku aktuálně více než 1,5 milionu rodinných domů a 211 tisíc bytových domů, což tvoří dohromady téměř 156 tisíc m2 vytápěné plochy.

Kvalitní střecha snižuje náklady na vytápění

K redukci energetické náročnosti domu může významně přispět především kvalitně provedená a důkladně zaizolovaná střecha. Ta podle odborníků dokáže snížit nejen tepelné ztráty, které skrze ni unikají a mají negativní dopad na životní prostředí, ale až o 11 % i samotné náklady na vytápění. Střechy s nedostatečnou izolací totiž propouští teplo ven a interiér je tak vystaven vytápěcí zátěži, při které je pro udržení optimální vnitřní teploty nutný neustálý přívod tepelné energie. Spotřeba na vytápění se tudíž radikálně zvyšuje. V České republice má dle průzkumu agentury STEM/MARK špatnou izolaci více než polovina střech rodinných domů. „Při výstavbě či rekonstrukci střechy je proto nezbytné používat izolační materiály, jako je například minerální vata. Ta výrazně snižuje spotřebu energie domu. Životní prostředí šetří i tím, že je recyklovatelná a používá se při výrobě nové čedičové izolace,“ uvádí Jaroslav Nikodým ze společnosti Borga, která vyrábí a instaluje lehké ocelové krytiny.

Azbest nahradila ocel, je ekologičtější

Dopady na životní prostředí mají také samotné střešní krytiny. Svědčí o tom například fakt, že v roce 1984 zakázala Směrnice Ministerstva zdravotnictví používání azbestových materiálů. Ty se užívaly při výstavbě eternitových střech ve 30. letech a popularitu si získaly zejména v 70. a 80. letech minulého století. Pro své skvělé vlastnosti se azbest používal též jako přísada izolací. Později se však ukázalo, že azbestová mikrovlákna ohrožují lidské zdraví, protože jsou karcinogenní, a navíc negativně působí na životní prostředí, neboť dlouhodobě přetrvávají v ovzduší, vodě a půdě. Z pohledu spotřeby energie a zátěže prostředí si dnes mezi střešními krytinami nejlépe vedou dřevěné či bitumenové šindele a přírodní břidlice, poptávanou krytinou je ale rovněž ocel. „Na plechové krytiny se nanáší ochranné barvy na bázi polyesteru, díky nimž se zvyšuje životnost a odolnost o desítky let. Ve svém důsledku tak není potřebná tak častá výměna jako u ostatních střešních krytin, čímž se šetří energie na výrobu a montáž. Údržba navíc nevyžaduje použití chemických čisticích prostředků. Materiál se též dodává v přesně objednaných délkách, takže nedochází k jeho plýtvání,“ vysvětluje Nikodým.

Sdílej:
  • Facebook
  • Google Bookmarks
  • Bookmarky.cz
  • Jaggni to!
  • Linkuj.cz!
  • MojeLinky.sk
  • MySpace
  • Pozrisi.sk
  • Top Články.cz
  • Twitter