Podle posledních dostupných statistik Národního onkologického registru ČR bylo evidováno 83 581 případů nově nahlášených zhoubných novotvarů. Zhruba třetina pacientů pak nemoci podlehla. Ženy nejčastěji postihuje rakovina prsu, která byla v roce 2012 diagnostikována téměř 7 tisícům žen. Jejich počet přitom neustále narůstá, od roku 1990 se téměř zdvojnásobil. Riziko vzniku rakoviny prsu se dá mnohými způsoby snížit. Kromě správné životosprávy moderní medicína umožňuje například genetické testování, které odhalí predispozice k rakovině prsu včas a díky němu můžou lékaři zahájit vhodná preventivní opatření.

V rámci delšího časového horizontu lze tvrdit, že od roku 2003 dochází k poklesu úmrtí v důsledku rakoviny. V roce 2011 lze dokonce zaznamenat meziroční pokles o 2,4 %. Výjimkou není ani rakovina prsu, která se dá v raném stádiu úspěšně léčit. Přesto na ni v roce 2012 zemřelo více než 1,5 tisíců žen. Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je rakovina stále druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice, hned po kardiovaskulárních chorobách.

S rakovinou se vypořádává moderní i alternativní medicína

Rakovina může propuknout u každého člověka. Řadí se totiž mezi multifaktoriální onemocnění, což znamená, že na jejím propuknutí se podílí několik příčin a jejich kombinací. Dle prediktivního výzkumu Masarykovy univerzity ve spolupráci s Českou onkologickou společností by měla být v roce 2015 diagnostikována rakovina prsu celkem 7,5 tisícům žen. „Za rizikové faktory vzniku rakoviny lze označit rodinnou anamnézu výskytu rakoviny prsu, vystavení ionizujícímu zařízení, počet porodů, délku kojení, věk při prvním porodu a mnoho dalších,“ uvedl gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. Rakovina prsu se u žen oficiálně monitoruje od roku 2002, kdy byl zahájen mamografický screening. Jedním z hlavních rizikových faktorů vzniku rakoviny prsu je věk. Rakovina je, zjednodušeně, změněná DNA buňky. S přibývajícím věkem klesají přirozené obranné mechanismy organismu a riziko mutagenních vnějších faktorů má tak vyšší šanci na propuknutí nemoci.

Ačkoliv nelze říci, že se dá zabránit samotnému propuknutí nemoci, lze tvrdit, že včasnou prevencí se může riziko vzniku nemoci značně snížit. K přírodní prevenci patří například konzumace fytoestrogenů, což jsou látky rostlinného původu, které se v organismu mění na látky s estrogenními účinky. „Je doloženo studiemi, že ženy v oblastech s vyšším obsahem fytoestrogenů ve stravě mají riziko rakoviny prsu  méně časté. Fytoestrogeny dokonce i u žen, které již rakovinu prsu měly, snižují riziko jejího opětovného vzniku,” vysvětlil Pavel Turčan.

Predispozice k rakovině prsu odhalí genetické testy

Moderní medicína nabízí v současnosti různé způsoby, díky kterým lze rozpoznat, jak velké riziko vzniku rakoviny prsu žena má. Vzhledem k tomu, že náchylnost k rakovině se uchovává v genetické informaci jedinců, umožňuje současná medicína zkoumání DNA. Na základě laboratorních výzkumů pak dokáže určit, ke kterým nemocem má jedinec predispozice. „Pokud žena zjistí vyšší náchylnost k onemocnění rakovinou prsu, lékaři tak mohou zahájit včasná preventivní opatření, která můžou onemocnění rakovinou buď oddálit, nebo zcela zvrátit. Taková opatření jsou ovšem vysoce individuální a vždy je potřeba výsledky genetických testů konzultovat se specializovaným lékařem,” popisuje MUDr. Radek Klubal z Medicínského centra Praha, které pod projektem QGEN poskytuje genetická vyšetření.

Genetické testování je v medicíně, oproti jiným praktikám, relativně novinkou. V České republice je provádí pouze několik zdravotnických zařízení. Zkoumaným vzorkem jsou nejčastěji pacientovy sliny nebo stěr z ústní sliznice. Tento materiál se pak zkoumá v laboratoři a výsledky se může pacient dozvědět již za týden, v závislosti na rozsahu zkoumání. Zdravotnická zařízení nabízejí možnost genetického testování konkrétní choroby nebo komplexní vyšetření. Ženy si tak můžou objednat genetické vyšetření ke zjištění výhradně predispozic k rakovině prsu. Přestože se cena odvíjí od daného poskytovatele a rozsahu genetického vyšetření, jednoduchý test na danou konkrétní nemoc vychází v řádu několika tisíc korun.

Vláknina jako nezbytná součást jídelníčku

Prevence jedince před onemocněním může probíhat i v rovině stravování. Odborníci se totiž shodují, že účinek životního stylu na naše zdraví je až 50 %. Lidé by se tak měli vyhýbat zejména smaženým, tučným jídlům, přepáleným jídlům a tukům nebo grilování na otevřeném ohni, při kterém jsou spodiny nasávány přímo do jídla. Česká populace by také měla omezit konzumaci masa a uzenin. „Naopak do jídelníčku bychom měli zařadit vlákninu, která příznivě působí na náš zažívací trakt. Najdeme ji zejména v celozrnných výrobcích. Také je třeba doplňovat vitamíny, minerály a stopové prvky dostatečným přísunem čerstvého a plně vyzrálého ovoce a zeleniny,” vysvětluje výživová poradkyně Monika Tělupilová, která dodává, že také semínka a oříšky jsou ideálním zdrojem minerálů a stopových prvků.

Do zdravého životního stylu se řadí nejenom vhodné stravování, ale i celková změna návyků. Jedinci by se měli vyhýbat stresům, kouření cigaret a nadměrným psychickým i fyzickým výkonům. Naopak své místo by v každodenních aktivitách měl zaujmout odpočinek a pravidelné pohybové aktivity.

Sdílej:
  • Facebook
  • Google Bookmarks
  • Bookmarky.cz
  • Jaggni to!
  • Linkuj.cz!
  • MojeLinky.sk
  • MySpace
  • Pozrisi.sk
  • Top Články.cz
  • Twitter